středa 27. listopadu 2013

TAG Libster Blog Award



Táňa z blogu Vanity Time mě nominovala na tenhle tag, za což jí děkuju a protože ji mám fakt ráda, tak ho i udělám :-)
Jaká jsou pravidla:
          1) vymyslet deset zajímavých věcí o sobě

          2) napsat, kdo Vás nominoval

          3) odpovědět na deset otázek

          4) nominovat pět blogerek, které mají méně než 400 pravidelných  čtenářů


Takže jdeme na to. Nevím, jestli jsem tak zajímavá, aby to vydalo na deset věcí, ale uvidíme.


Nemám ráda čokoládu (a ocením, když si to manžel, který blog pravidelně čte, konečně zapamatuje :-) ).

Přestože mám necelých 168 cm, tak jsem přes deset let hrála závodně volejbal a většinu času na pozici smečařky nebo blokařky. Ačkoliv jsem měla několikrát možnost posunout se do vyšší soutěže, tak jsem to nikdy neudělala právě z důvodu, že to bych při svojí výšce mohla být jen nahrávačka a to jsem nechtěla.

Za poslední cca rok mi asi deset lidí naprosto nezávisle na sobě řeklo, že jsem čarodějnice. WTF??? :-) Většina to sice myslela dobře,ale i tak...princezna, ano, vždycky jen princezna :-)

Miluju hady. A sakra, jestli to nějak nesouvisí s předešlým.... :-)

Nesnáším černý pepř, jsem schopná detekovat jeho mikroskopické množství v jakémkoliv jídle klidně už z vůně a prostě to nemůžu jíst.

Při stěhování jsem zjistila, že vlastním přes dvě stě kilo knih a většinu jsem četla.

Přes svoji čtecí mánii nesnáším knihovny a nikdy jsem do žádné moc nechodila. Což mě v podstatě odsuzuje ke čtení kvalitní literatury, protože při současné ceně knih si něco, co jen přečtu a pak definitivně odložím, kupovat nebudu. Ale není to tím, že bych musela mít jen nové knihy, antikvariáty miluju. Co mi vadí na knihovnách, fakt nevím...

Nesnáším přehánění a dogmatismus v jakémkoliv směru, jsem typická Váha.

S tím souvisí i to, že nesnáším konflikty a to do té míry, že mi to občas způsobuje fyzické problémy. Když jsem měla vlastní podnik a zaměstnávala pár lidí, tak to šlo tak daleko, že jsem sama před sebou maskovala jejich pochybení a průsery a doufala, že se sami chytnou za nos a nebude se to opakovat. Ne, opravdu nejsem ideální podnikatel, zato jsem ideální zaměstnavatel, většina mých zaměstnanců mě zbožňovala :-)

Párkrát v životě jsem brala antidepresiva a od té doby zastávám názor, že je to to nejhorší, co může člověk udělat a opravdu mě děsí situace, kdy vám kdejaký doktor předepíše ta úžasná antidepresiva „třetí generace“ třeba na poruchy spánku, bolesti hlavy a cokoliv jiného. Jsem v tomto ohledu dost radikální a jsem přesvědčená o tom, že antidepresiva nepotřebuje vůbec nikdo.

Deset putovních otázek

Jak dlouho máš založený blog?
Chvilku, tři měsíce. Předtím jsem už jeden blog měla, ale nebyl veřejný.

Máš nebo chceš tetování?
Nemám a chtěla bych, ale nevím, jestli to v mým věku už není trochu trapný. Uvažovala jsem, že si nechám někam vytetovat děti, jenže to má teď každá druhá pseudocelebrita a to mě spolehlivě odpuzuje. Ale pořád mám hlavě jeden obrázek z přebalu CD od Sigur Ros a možná na něj někdy dojde.

Bez které kosmetické věci nevyjdeš z domu?
Pokud nejedu někam přes noc, nenosím s sebou nic. Snad kromě balzámu na rty a krému na ruce, ale ani to není pravidlo, když dojdou nebo vyměním kabelku, chodím třeba měsíc bez a pořád nadávám, ale pak na to doma stejně zase zapomenu...

Máš krátké nebo dlouhé vlasy?
Dlouhé.

Co si dáváš nejraději ve Starbucks?
Nechodím tam, už tak se dost stydím za to, co piju za břečku doma (piju rozpustný přeslazený kafe s mlíkem). Venku naopak trvám na tom, že když už, tak chci opravdu dobou kvalitní kávu.

Jaké roční období máš nejraději?
Přechodová období – jaro a začátek zimy.

Kniha nebo film?
Tak půl na půl, odjakživa teda daleko víc čtu, ale to hlavně proto, že kniha jde vzít kamkoliv. A dokud to šlo, byla jsem pravidelným divákem filmového klubu na dvojce, ale po narození dětí dostal přednost spánek. Ale už se k tomu snažím vracet, hrozně mi to chybí, film a kniha jsou pro mě dvě naprosto rozdílná a nezaměnitelná média.

Jak dlouho ti trvá než se nalíčíš?
Jak kdy, většinou tak deset minut, pokud si líčím i oči, což nedělám každý den.

Nosíš umělé nehty?
Nesnesu cokoliv umělého.

Nejoblíběnější blogerka
Trb

Nominovat nikoho nebudu, ale za poslední dobu jsem objevila tři malé blogy, co se mi fakt líbí. Já tedy čtu jen kosmetické blogy, beru kosmetiku jako koníček, takže ty blogy k tomu patří, jinak blogy nečtu, nějak mě to nebaví. O to víc mě těší, že někdo čte mě :-)

29 komentářů:

  1. To je zajímavé, kdyby mi někdo řekl, že jsem čarodějnice, brala bych to jako jeden z největších komplimentů. Kdyby mi někdo řekl, že jsem princezna, vypláznu na něj jazyk :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak každej chce to, co nemá, že jo :-) Ty nejsi čarodějnice a já nejsem princezna :-) S tou čarodějnicí to je blbý v tom, že to u spousty lidí tak nějak evokuje pocit, že de facto nic nepotřebuješ, že se vždycky o všechno postaráš (a ideálně i o ně). Od princezny nikdo nečeká, že se bude o někoho starat, že jo... Občas bych to dost ocenila :-)

      Vymazat
    2. Hele a taky to je vždycky tak, že za čarodějnicí se jde v případě, že něco někdo potřebuje, nejčastěji, aby sbalil princeznu. Občas to fakt nasere :-)

      Vymazat
    3. Jak nic nepotřebuješ? A co pavoučí sliny, žabí oči a tak? :D
      S tím pepřem je dobře že to vím, já ho dávám taky skoro do všeho, jinak mi muž reklamuje, že tomu něco chybí :)
      Goldie

      Vymazat
    4. Jo, a moc dekuji za ucast! Fakt me to potesilo!

      Vymazat
  2. Jé, tos mě potěšila, díky za zmínku! Taky Tě čtu moc ráda, i když jsem Tě objevila vlastně předvčírem, většinu už mám (na úkor ekonometrie:D) pozorně pročtenou:) A koukám, že až na ty hady, čokoládu a pepř to máme dost podobně:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak nevim, jestli mám být ráda nebo mít špatný svědomí, že odvádím lidi od studia :-) Ale v případě ekonometrie to bude spíš záslužná činnost :-) Jsem proti ekonomii zaujatá, protože nechápu grafy (musím mít nějaký mentální blog, protože jsem nikdy nepochopila ani nabídku/poptávku a to je fakt triviální graf a princip samozřejmě chápu :-) ). Jsem se s ekonomií na VŠ občas potkala, i na státnicích a bylo po pokaždý peklo.

      Vymazat
    2. No ekonomii jako takovou mám ráda, jakmile do toho zabředne statistika, což je bohužel nevyhnutelný, hledám cokoliv, co mě od studia pozdrží, a s Tvým blogem to byl i přínosnej čas, díky za to!

      Vymazat
  3. To musí být ovšem ohromně nepraktické s tím pepřem, mám pocit, že ho skoro všichni dávají skoro do všeho... :))
    Taky mám ráda hady, a (aspoň doufám) čarodějnice nejsem, tak to snad nijak nesouvisí. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To si piš, že to je nepraktický. Já třeba zbožňuju šunkafleky a nemůžu je jíst jinde, než doma. A nikdy jsem to nepochopila, vždyť je to strašně silný koření a je to stavu přerazit chuť čehokoliv.

      Vymazat
  4. Zaujal mě názor, že antidepresiva nepotřebuje vůbec nikdo. Coby osoba, kterou antidepresiva víceméně dostala zpět do života, to raději přejdu bez rozsáhlejšího komentáře. Mám dojem, že každému zabírá něco jiného a zrovna my, váhy, býváme natolik objektivní, abychom to dokázaly uznat. Vidím, že jak které. :-) Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si stojím za svým názorem, který je podložen zkušenostmi nejen mými, že antidepresiva nejsou nutná. Ano, pomáhají, o tom žádná. Jde o to, že mají tolik negativních účinků, že jejich přínos je velmi sporný a také o to, že 99% osob, které je berou, nepodstoupila žádnou skutečně smysluplnou terapii (pár pohovorů s psychologem či psychiatrem nepovažuji za terapii, zrovna tak je bohužel dost psychologů a psychiatrů, pro které jsou prostě psychofarmaka první volbou a až pak se o něco pokoušejí). Další věc je ta, že člověk se nepropadne do hluboké deprese, kterou je nutné řešit léky ze dne na den (neberu extrémní případy,jako enormní tragédie v rodině a tak) a je pak logické, že pokud nějakou dobu neřešil věci tak, jak by bývalo pro něj samotného nejlepší, dostane se často do stavu, ze kterého je nejjednodušší vysekat ho léky. Jo a je poměrně dost lékařů, kteří tento názor sdílí, jestli jsou váhy, to netuším, možná nějaká zarputilejší znamení jako berani nebo tak :-)

      Vymazat
    2. A tedy nijak nepopírám, že nejsem objektivní, jelikož jsem přesvědčená, že to ani není možné. Nicméně to není tak, že každému zabírá něco jiného - takhle to je v homeopatii. Dostanete lék a on vám třeba nezabere, protože potřebujete jiný. A nic se neděje. Ale antidepresiva zabírají všem bez výjimky. Bohužel.

      Vymazat
    3. Jani, ja mam stejnej nazor co Renca. Vzit si antidepresiva je snadne, clovek nevnima co by mel vnimat. Neprozije si co ma, nepracuje s tim. Ty emoce, ktere nebylyl zpracovany, protoze to neslo, s nekam ulozi a cihaji. Bohuzel nezpracovane emoce jsou pricinou vetsiny zavaznych nemoci. Ale muze se jevit, ze antidepresiva zabraly, na ten akutni stav.

      Vymazat
    4. Jako já bych nerada, aby to vyznělo tak, že nějak odsuzuju lidi, co ty prášky berou. Vím, jaký to je a občas je člověku tak, že by si klidně šlehl herák rovnou do žíly a nebo je mu taky všechno jedno. Problém je v tom, že se to jednak takhle masově předepisuje, jednak, že je to prezentované jako něco neškodného, co vlastně člověku akorát trochu pomůže nějak srovnat tu "špatnou chemii v mozku". Jedna moje známá lékařka, velice erudovaná, velice pečlivá a s úžasným vztahem k pacientům dokonce zastává názor, že je vlastně škoda něco takovýho nebrat, když se člověku po tom vlastně udělá dobře. No a to je strašný, ať se na mě nikdo nezlobí. Antidepresiva naprosto zásadně a nepřirozeně ovlivňují mozek a jeho činnost a mozek je opravdu to jediný, co máme.

      Vymazat
  5. Ale to jsem si krásně početla Reni, jsem ráda, že jsi na sebe něco práskla, to bych ani nečekala a mile mě to potěšilo....pro mě jsi teda zajímavá hodně :-))..já v první chvíli myslela že je to překlep ty hady...že to mělo být hadry :-), ale pak mi došlo, že jsem viděla Tvoji fotku s hadem, takže Ti to věřím.
    Jéžiš antidepresiva a třetí generace....no to víš, že mi je taky v jednom vypjatém období naordinovali, jako žrát to 3 týdny a čekat na nějaký euforický efekt?? jsem si nevzala ani jeden a hodila jsem to do koše, ale spolu s něma jsem dostala prášky na spaní, bo jsem nemohla ani spát a byla vyčerpaná, ale i těchhle prášků jsem se bála, a tak jsem si vzala jen jeden, vytuhla jsem dokonale, vyspala se a pak začala svoji situaci rešit radikálně a jinak...samozřejmě s pomocí rozumu a intuice a né chemikálii, že. Je to nějaký trend ty antidepresíva, takže Tvůj radikální názor je mi fakt sympatický, moc se o takových věcech nemluví ani nepíše....o kosmetice píše kdekdo včetně mě, tak si zas ráda přečtu i něco inčího u Tebe :-)). Ať Ti to píše Reni!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemělo to blankytně modrý obal s velkou slunečnicí? To je teď moc oblíbený zobání, mám pocit, že se to předepisuje i na padání vlasů. Dáš si půlku a jsi půl dne v komatu, takže se to naprosto běžně předepisuje na spaní. Fakt mě šokovalo, když jsme to viděla u kluka, co je starý, jak já a celý den tráví v práci před monitorem. Místo, aby mu ten doktor řekl, že si má jít ráno zaběhat, přes den pít meduňku a večer si dát pivo a bude spát jak mimino, tak mu dá tohle svinstvo. Lidi by si měli uvědomit, že to není tak dlouho, kdy se spousta duševních poruch řešila lobotomií a taky to nebylo nikomu divný a doktoři všem tvrdili, že to je jediná možná cesta. Já neodsuzuju klasickou medicínu jako takovou, to ani náhodou, ale to nic nemění na tom, že prostě řeší jen symptomy a nikoliv příčinu. Ano, pokud ty symptomy člověka bezprostředně ohrožují na životě, tak už možná nic jiného nezbývá nebo na nic jiného nemá člověk sílu (i když jsou zdokumentované příběhy lidí, co se bez pomoci klasické medicíny dostali třeba i z rakoviny ve 3.stadiu, ale chápu, že tomu třeba nemusí každý věřit). Ale pokud nejde bezprostředně o život, tak si myslím, že by se alternativní cesta vždycky zkusit měla.

      Vymazat
  6. Já se pobavila. Normálně se musím nad Tvými články pekelně soustředit a teď jsem se řezala smíchy, vlastně i nad komentáři. A hned jako první mě napadlo, jestli ten hamburger posledně opravdu neobsahoval ani ždibec pepře a jestli jsi neměla vkapse bundy ropuchu =D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak hele, tu nejsem žádným blížencům pro srandu :-p V hamburgeru pepř samozřejmě byl, ale jednak byl kuchař příčetný a dal ho tam jen tolik, aby to nerušilo chuť masa, jednak jsem celý den nejedla. A taky nebudu vracet burger, protože je tam pepř, stačí, že vypadám jako čarodějnice, nemusím vypadat ještě jako retard :-) A ropuchu bych do kapsy nikdy nedala, bo by jí tam nebylo dobře, potřebuje vlhko. Já mám ropuchy moc ráda, jsou to jediný zvířata, co mají opravdu, ale skutečně zlatý oči, jako barvu. A sakra, teď jsem to s tou princeznou asi definitivně zabila. No nic. Fuck it.

      Vymazat
  7. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  8. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  9. Jejda, nový (pro mě) blog! A s dlouhými příspěvky, výborně (soudím z posledních dvou tří postů)... Protože tenhle článek je první mnou přečtený, už Tě, Reno, budu i při čtení zpětných článků v duchu vidět jako dlouhovlasou rozvážnou čarodějnici pečlivě odvažující pro a proti, s volejbalovým balónem v koutě a hadem omotaným okolo něho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou dlouhý a budou dlouhý :-) A to se ještě krotim, možná bude časem i hůř. A čarodějnice budiž, ale rozvážná, to už bude horší, dost často rychleji jednám, než myslím :-) Já mám tvůj blog moc ráda, i když nestíhám komentovat všechno, co bych chtěla, tak doufám, že se bude líbit i tobě tady.

      Vymazat
  10. Stydim se, že sem chodim tak jednou za měsíc, protože jestli má někdo co říct blogovýmu světu, tak je to právě Renča. No ale každopádně chtěla jsem říct, že se někdy v životě musíš podívat do jakékoliv v knihovny v Dánsku a věřim, že změníš názor. Místní knihovny jsou jedním z nejlepších míst, kde jsem kdy byla. Vždycky, když se potřebuju uklidnit, učit, dívat z okna, bejt kreativní, vypít si v klidu kafe, sníst si oběd nebo cokoliv, jdu do knihovny. Ale jo, dánský a český knihovny spolu maj společný snad jen to, že v obou najdeš knihy.
    Pak bych jen poznamenala, že vim kterej ten přebal od Sigur Ros máš přesně na mysli. A ta otázka se Starbucks mi připomněla proč jsem vlastně přestala číst všechny ty blogy :-)
    Ale jsem ráda, že bloguješ!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, já k tobě taky chodim tak jednou za měsíc, takže jsme si kvit :-) Není čas. A ty dánský knihovny jsem ti vždycky záviděla, hlavně kvůli dětem. Obzvlášť jednou, když jsem byla s dětma v dětským oddělení, kde je velký dětský koutek s hračkama a tak a jeden chlapeček tak jezdil po zemi autem, který mělo umělohmotný kola a přišla paní knihovnice, abychom nedělali kravál. Ale stejně nevím, jestli bych si tam půjčovala knihy, ale asi jo. A jsem ráda, že se ti tu líbí :-)

      Vymazat
    2. Musím se přiznat, že jsem v knihovně v Koldingu na knihu ještě nikdy nešáhla. Ale to jsou jen detaily :-)

      Vymazat
  11. Reni, ty jako nemáš ráda čokoládu, tak proč ti to furt cpu ;-)
    A kvalitní kávu si společně dopřáváme v nekvalitním pseudorumu a fernetu ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, já ty od tebe nosím v kabelce a pak mi to zachraňuje život, když chcípu hlady. Jako já čokoládu jím, ale je to pro mě potravina a zdroj energie, když jsem unavená, jsem stavu sníst tabulku celou. Ale nedám si ji jako něco na chuť nebo dezert, třeba čokoládovou zmrzlinu nebo dorty nemám ráda vůbec. A já piju jen Božkov, takže kvalitka :-)

      Vymazat