CO TADY VLASTNĚ DĚLÁME

Tak co tady děláte vy, nevím :-) Ale já píši tento blog proto, že mi to pomáhá třídit moje myšlenky, baví mě psát a zajímá mě zpětná vazba. A o čem že to tady je? Těžko to nazvat nějako souhrnně, nesnáším označení „zdravý životní styl“, navíc že bych žila nějak extra zdravě, to teda nevím.... Ale poté, co se mi narodily děti, já je pozorovala, snažila se je nějak spíš vést než vychovávat, nechtěla jsem do nich cpát všemožné chemické hnusy, tak mi začalo připadat, že to, co normálně označujeme jako „běžný“ život, je dost nepřirozená záležitost. Až nezdravá občas, řekla bych.

Už asi deset let se dost intenzivně zabývám homeopatií, v podstatě to byla taková z nouze ctnost, protože když moje homeopatka odešla do důchodu, tak jsem neměla vůbec chuť hledat někoho jiného a začala jsem sebe a následně i rodinu léčit sama. K tomu se pak nějak samovolně přidružily další věci jako psychosomatická medicína, symbolický význam nemocí, aromaterapie, Bachovy esence a protože jsem na univerzitě studovala hlavně filosofii, psychologii a kulturní antropologii, začaly do sebe ty věci tak nějak samovolně a smysluplně zapadat a já nacházela souvislosti, o kterých jsem do té doby neměla ani tušení. Má posedlost kosmetikou se zvrhla do posedlosti přírodní a bio kosmetikou, do zkoumání účinků všemožných bylin a olejů a v poslední době i do výroby kosmetiky vlastní. A o tom všem to tady bude. 

Předesílám, že co se týče přímo homeopatie, která mě baví a zajímá velmi, nechci, aby to tu bylo nějaké moc odborné, spíš bych ráda nabídla nějaký všeobecně srozumitelný pohled. Překvapilo mě totiž, že obecné povědomí o homeopatii je poměrně dost mizivé, každý sice ví, že něco takového existuje, jistě se rozšiřuje skupina lidí, která tuto metodu používá, ale obecně se toho ví celkem málo. Proto také, když se s lidmi o homeopatii bavíte, tak argumenty pro i proti jsou vcelku vágní a obecné.

Jelikož mám sama na sobě vyzkoušeno, jak dobře můžou kombinace různých alternativních směrů fungovat i na tak „jasné“ případy jako je třeba zánět kořene zubu, říkám si, že to, co vím, by třeba mohlo zajímat nebo i pomoci někomu dalšímu. Zmiňovaného zánětu se mi tehdy povedlo zbavit během cca 3 hodin, protože byla sobota a já jaksi neměla na výběr, kojila jsem, takže platíčko ibalginu nepřicházelo v úvahu a navíc mi zubařka ten zánět už dva měsíce neúspěšně léčila. Byla jsem tehdy úplně na začátku mého objevování symbolického významu nemocí a samotnou mě to dost překvapilo. 

Ale nečekejte nějaké polopatické „návody“, to ani nejde, co funguje mně, nemusí fungovat druhému, protože je zde jiný soubor výchozích podmínek. Proto je homeopatie a podobné směry vždy běh na dlouhou trať, ne proto, že by to nefungovalo nebo fungovalo blbě, ale že člověk často sám není stavu přesně definovat problém a upřímně zvážit všechny okolnosti, které ho mohou ovlivňovat. Často totiž na této cestě zjistíte věci, které byste o sobě raději nevěděli a léta se jim úspěšně vyhýbáte. Mnoho lidí pak couvne a raděj do sebe dál sype konvenční medikamenty, protože to je bez práce a vedlejších účinků v podobě bezesných nocí na téma „bože, jak jsem mohl být tak dlouho takovej debil“ :-) 

Pokud chcete praktickou ukázku, tak tady ji máte – v případě, že máte chuť, nejen tady, ale i jinde, zanechat komentář, zkuste si úplně upřímně odpovědět na otázku „proč“. Odpověď „protože chci vyjádřit, co si myslím“ se nepočítá :-) No a o tom to tady tak nějak celé bude. A o té kosmetice samozřejmě taky, stará láska nerezaví :-) 

Název blogu odkazuje k úsloví Omnia mea mecum porto – Všechno své si nosím s sebou. Jelikož skutečně upřímně věřím tomu, že vše, co se nám děje, si vytváříme primárně ve svojí hlavě, tak to pro mě má trochu širší význam, ale v podstatě to naprosto odpovídá. Všechno, co máme a co potřebujeme, máme pořád u sebe. Jen na to docela často zapomínáme...