FLOWER POWER ANEB PROČ MÁM RÁDA PŘÍRODNÍ KOSMETIKU

Zde bych jen ráda předeslala, že v tomto článku hodlám vyjádřit svůj NÁZOR na používání a přínos přírodní kosmetiky. Zdůrazňuji to proto, že jsem si na více místech všimla, že dnešní internetová a blogy sledující generace (která nejspíš zahrnuje různé lidi všeho věku) často netuší, co to vlastně znamená a co si s takovým názorem počít. Takže bych jen ve stručnosti upozornila, že s názor je subjektivní pohled dané osoby na věc a lze s ním buď souhlasit nebo polemizovat nebo nesouhlasit. Souhlas vypadá „ano, myslím si to samé“, polemika „tak toto si nemyslím, protože…“, nesouhlas „myslím si něco naprosto jiného“. Komentáře ve smyslu „jsi blbá kráva, protože si myslíš to a to“ nejsou ani jedno a zrovna tak reakce „tak takhle to vůbec není, je to úplně jinak“ je naprosto irelevantní, jelikož se snaží objektivně posoudit něco subjektivního, což je nesmysl a o mém názoru, že objektivno neexistuje zase někdy jindy… :-)

Erudovaným a kultivovaným čtenářům se omlouvám za úvod od věci, ale moje zkušenost mě donutila toto zdůraznit…. A teď už k té kosmetice.

Víceméně čistě přírodní kosmetiku jsem začala používat cca před pěti lety. Píšu víceméně přírodní, protože jsem začala Lushem, který přece jen není až tak úplně ortodoxní. Bylo to asi pět měsíců po porodu mého prvního syna a začala se mi nehorázným způsobem kazit pleť a chovala se naprosto zběsile, předtím byla způsobně smíšená s občasnými záchvaty mírného akné, najednou byla chvíli suchá, chvíli mastná, pupínky se začaly dělat na úplně absurdních místech, kde jsem dřív neměla ani póry, zatímco T-zóna byla v pohodě… Čím to bylo, netuším dodnes, obligátnímu vysvětlení, že hormony, nevěřím ani za mák, protože věřím, že vám rozhodí hormonální systém nasazení či vysazení antikoncepce, protože je to naprosto nepřirozený zásah do organismu, ale na porodu a kojení nic nepřirozeného není, navíc se v tu dobu v tomhle směru prostě nic nestalo – nekojila jsem víc ani míň, nevrátila se mi menstruace… Ale prostě jsem se obrátila ke kytičkám, já jsem k přírodní kosmetice měla vřelý vztah už prakticky od dětství, jenomže pak mi logicky začalo vrtat hlavou, že ty krásné a blýskavé kelímky v parfumeriích musí být přece lepší než nějakej heřmánek… A jak to dopadlo? Jestli jsou ty kelímky lepší nebo horší jak heřmánek, tak to fakt nevím. Ve všech fázích svého kosmetického vývoje (avon a spol., dior a spol., vichy a spol., lush a spol., nobilis tilia a spol….) jsem měla období super pěkné pleti a období krizí a nevšimla jsem si, že by u něčeho jedno či druhé nějak výrazně převažovalo… Proč jsem tedy zakotvila ve skupině nobilis a spol.?

Víte, co na sebe dáváte.

Já tedy nevím, jak pro koho, ale pro mě je to celkem důležité, pokud jím, piju nebo na sebe mažu něco, o čem nevím, co to je nebo z čeho se to vyrábí, dost mě to znervozňuje. A jelikož nejsem chemik, tak pokud si vezmu krém třeba od Estée Lauder (které jsou teda mimochodem moc fajn a s klidným svědomím je komukoliv doporučím), tak minimálně o půlce věcí ve složení nevím, co to znamená. A mně to vadí. Chci vědět, jestli na sebe mažu nějaký derivát palmového tuku nebo výtažek z velbloudího hrbu. Už proto, že na sebe odmítám dávat cokoliv živočišného původu, nikoliv z ideologických, ale čistě estetických důvodů. A proto také upřednostňuji kosmetiku se spíše jednodušším složením, jsem pro jednoduchost obecně.

Přírodní kosmetika voní.

A tak jasně, už to slyším… :-) Vím, že ne vždycky a že občas ten smrad ale fakt stojí za to. Můj poslední objev na poli „už nikdy více, pokud nemám skončit jako bulimička“ byla heřmánková květová voda, to jsem fakt nedávala a to si myslím, že už jsem si toho za těch pět let načichala hodně. Malá odbočka – květové vody neboli hydroláty nevoní většinou ani trochu podobně jako esenciální oleje z dané rostliny, snad  jen růže a to ještě jak která. Jako co voní ten heřmánek, jsem už milosrdně zapomněla, ale vím, že mi to připomínalo něco, co si rozhodně nechci matlat na obličej. Ne, hovno to nebylo, to vím jistě, ale něco na ten způsob.

Ale…najdete konvenční kosmetiku, která bude mít skutečně autentickou vůni levandule? Růže? Máty? Meduňky? Rozmarýnu? Atd…. Ani náhodou. Pokud si zvyknete na přírodní vůně, tak je prostě rozlišíte od syntetických (pozor a to i v parfémech a pak to teprve začne slušně lézt do peněz) a pokud jste z lidí, kterým není jedno, jestli jsou v něčem jahody nebo szmak jagodowy, tak když budete chtít vůni růže, tak asi půjdete rovnou ke zdroji.

Miluju kytky.

Můj sen je mít vyzdobený byt kvetoucími a řezanými květinami všude, bohužel řezané dost lezou do peněz a živé jsou trochu problematické, neb je sice miluju, ale nejsem žádný Mičurin, občas je zapomenu zalít, nehnojím je, stavím je tam, kde se mi líbí a ne tam, kde rostou…a chci, aby pořád kvetly J Což se mi v mém předchozím bydlišti dařilo s orchidejemi, z čehož jsem byla nadšená, jenže momentálně mi zase chcípou a nekvetou… A ani nemám zahradu, takže svoji lásku realizuju skrz kosmetiku a jsem celkem spokojená.

Nemusím řešit, čím namazat děti.

A prostě je namažu tím, čím se mažu já. Což je jednak praktické, jednak často jediné možné, protože můj ještě ne tříletý mladší syn se umývá se mnou a vyžaduje kopírovat mé kosmetické úkony a na argument „to je jen pro maminku“ reaguje hysterickým řevem „ne, ci kém!!!“. A já nemusím řešit, jestli ho kus olízne nebo ne. A asi proto, že jsou prakticky od malička zvyklí, tak se nikdy po ničem neosypali. Akorát protivrásková séra si zatím syslím jen pro sebe :-) 

A na závěr bych chtěla vyjádřit svůj možná trochu kontroverzní názor na jeden mýtus, který se o přírodní kosmetice šíří. Často se doslechnete, že při přechodu z konvenční na čistě přírodní kosmetiku se vám přechodně zhorší pleť, jelikož se detoxifikuje, čistí a kdesi cosi. Nemám to tedy podloženo žádnou vědeckou studií a ani průzkumem reprezentativního statistického vzorku, ale fakt jsem přesvědčená, že to je totální blbost. 

Jednak si myslím, že tělo má vlastní nástroje detoxifikace, ano, různé toxiny do sebe rozhodně dostáváme, ale nepředpokládám, že náš organismus čeká, až na sebe začneme plácat nějaký esenciální olej, aby se jich začal konečně zbavovat, navíc by lidé, co na přírodku nepřejdou nikdy, museli být tak třeba kolem čtyřicítky odsouzeni k tomu, že jim obličej díky podkožním zásobám toxinů exploduje a oni zůstanou nadosmrti znetvořeni (pokud to teda nezačnou několikrát denně mazat arganovým olejem, který jest naprostým zázrakem úplně na všechno, uzdravuje malomocné, křísí mrtvé a mně neudělal naprosto nic, co by stálo za řeč…).

Jednak v dnešní době, kdy jsou lidé, kterým je diagnostikována alergie na vodu, na chlad a já nevím, na co ještě, je prodávat cokoliv, co se skládá výhradně z přírodních komponentů, které jsou často silnými alergeny i v malém množství, fakt docela o hubu. Většina velkých značek konvenční kosmetiky (spíš teda všechny, protože když se kouknete, co komu patří, tak malé značky prakticky neexistují) všechno testují až do zblbnutí, protože kdyby se někdo osypal po krému za dva tisíce, tak by byl logicky dost nakrklej a asi by ho nezajímalo, kolik patentovaných převratných objevů moderní vědy v tom je. Vyzkoušela jsem, myslím, fakt dost konvenční kosmetiky různých značek, spíše dražších a svoje zkušenosti bych shrnula asi takto. Jediné, co je krém skutečně schopen přinést, aniž by riskoval nějaké podráždění, je hydratace. Výzkumy jsou vcelku pokročilé a většina lidí má stejně primárně problém s hydratací, takže krém, co hydratuje dobře, je považován za skvost, neboť dobře hydratovaná pleť je hladší, jemnější, barevně sjednocená, zářivější, no prostě pěknější. Hluboké vrásky nevyhladí nic, proto jsou často krémy pro kategorii 50+ nabouchané silikony, aby to vypadalo, že to dělá aspoň něco. Většina zázračných krémů a sér, za kterými stojí roky a roky výzkumů (jak uvádí reklamní plakáty), obsahuje silikony a třpytky, protože pak ta pleť prostě vypadá okamžitě líp a vy nemáte pocit, že jste hodili peníze z okna. Nezpochybňuji obsah účinných látek a různých výtažků, nejsem z těch, kdo tvrdí, že La Mer je stejný jako modrá Nivea (navíc se nemažu ani jedním, tak fakt nevím, ale srovnání jsem několikrát četla a bylo to docela zajímavé), ale většinový zákazník prostě nechce čekat půl roku na nějaký efekt, který většinou stejně spočívá akorát v tom, že pleť stárne pomaleji, takže do jaké míry ten který krém funguje, vlastně nikdy nezjistíte, dokud se nenaklonujete a zavrhnuté já nezačnete mazat jen indulonou.

Takže jakmile přejdete na přírodku, je to asi tak jako byste se z perfektně vydezinfikovaného nemocničního komplexu, ve kterém jste žili třeba třicet let, dostali najednou do pralesa. Přestože jste udělali posun správným směrem, váš organismus na to není zvyklý a také tak reaguje. Ale jelikož se jedná o prostředí, které mu je přece jen logicky bližší než to, z čeho jste vyšli, adaptuje se poměrně rychle a potíže odezní. A toto je důvod, proč mají někteří lidé na přírodní kosmetiku negativní reakci, která časem zmizí. Jejich pleť je najednou vystavena daleko agresivnějším složkám, než tomu bylo dosud. A na něco si prostě nezvykne nikdy, i kdyby to bylo sebezdravější. Já se třeba osypu po grepu, i když ho jen jím, oleze mi pusa. Jiný citrus mi nevadí. Čímž jsem ochuzena o všechny jeho super vlastnosti, ale prostě bohužel... Takže máte-li nějaký závažnější kožní problém, který se rozhodnete řešit přírodně a nerozumíte tomu, tak honem mazejte za někým, kdo tomu rozumí nebo opravdu hooodně pečlivě hledejte a vybírejte zdroje, protože ani ten největší sajrajt z drogerie vám neudělá takovou paseku jako blbě zvolený esenciální olej v nevhodné koncentraci.

Takže já tezi, že přírodní kosmetika je „lepší“ než chemická, nikomu cpát nehodlám. Já ji miluju, děsně mě to baví, líbí se mi, že pokud chcete, bez problémů si umícháte věci na míru, spousta věcí je naprosto multifunkčních, takže třeba na cestování je to dost praktické, protože můžete mít jedno mýdlo a jeden krém/olej pro celou rodinu a řekla bych, že funguje rozhodně stejně, jestli ne líp a často za dvě stovky dostanete úplný poklad, po kterém byste v regálech u Chanelu pátrali marně. Ale skutečně si myslím, že pokud žijete ve městě, pohybujete se v blízkosti frekventovaných silnic, kupujete jídlo v supermarketech, pijete vodu z kohoutku nebo pet lahví (někdo nějaký nápad, odkud mám teda pít vodu?!), tak řešit to kosmetikou je asi maličko zcestný. Fakt si myslím, že nakonec asi umřeme na něco jinýho než na používání blbýho krému....